Myšlenka realizovat spojení prostřednictvím satelitu na nízké oběžné dráze (LEO) se pro mne stala v předchozím roce velmi lákavou. Jedná se relativně starou a časově i technicky nepříliš náročnou aktivitu, která může velmi vhodně doplňovat či zpestřovat průběh aktivit typu SOTA či QRP.

Spojení prostřednictvím satelitu společně s VLF spojením chybělo v mé jinak relativně splněné mozaice realizace spojení různých druhů/typů provozu a to jak standardních, tak i mírně exotičtějších jako jsou MBC/MS (Meteor Scatter) a EME (Earth-Moon-Earth). Minulý rok jsem relativně úspěšně (z mého úhlu pohledu) realizoval spojení prostřednictvím satelitu (kosmického převaděče) a již zbývá teoreticky „poslední“ chybějící druh spojení na VLF.

Velmi rád bych z pohledu začátečníka v oblasti radioamatérské satelitní komunikace seznámil jiné třeba budoucí SAT začátečníky se svou zkušeností.

Základní pravidlo: KISS „Keep It Simple, Stupid!“ či slušněji „Keep it simple and straightforward!“

Mou silnou a slabou stránkou zároveň je nutkání detailně porozumět problematice a občas také v důsledku aktuálního ne zcela dokonalého porozumění či nezkušenosti přikládat jinak ne zcela podstatným věcem význam vyšší, než skutečně tyto mají. S další poznáním problematiky se situace vyjasní a obdobně také na konci některých slepých uliček leží nápověda k nalezení správného směru. V tomto ohledu řekněme nebyla má cesta k prvnímu úspěšnému spojení zcela ideální. Občas selský rozum a „sláma čouhající z bot“ nevadí a vede k rychlejšímu výsledku oproti „vědeckému“ přístupu. Vzpomínám si na obdobnou zkušenost na při EME a dotazu na zkušenějšího EME operátora: “Jak řešíš problém s XYZ ve WSJT, koukám, že sis to nenastavil?“ a jeho odpovědi „Co to je XYZ. To jsem nikdy nenastavoval a mám za sebou přes 100 úspěšných spojení!“.

Pokud vás selský rozum nezavede do slepé uličky, tak je to přístup vhodnější a vyhnete se počátečnímu znechucení. Možná ovšem výhodu vyhnutí se počátečnímu znechucení nahradí naopak na konci frustrace (to na konci té slepé uličky). Zpět k té nejjednodušší variantě provozu přes kosmické převaděče.

Minimálně pro začátek “portable” provozu je vhodné:

1. Soustředit se na „nejjednodušší“ typ provozu tj. užít FM modulaci – samozřejmě jen na patřičných satelitech (např. Saudi-OSCAR SO-50 či nový LituanicaSAT-1).

2. Dopplerovým posunem se zabývat tam, kde to má smysl! – Tj. v případě SO-50 pracujícího v J módu Doppler řešit jen pro příjem na 70cm a pro vysílání na 2m ponechat “starost” na satelitní převaděč (on je dost “široký” a poradí si s tím).

3. Nezatěžovat se zapisováním do logu a používat diktafon – po spojení je vhodné zahlásit nahlas aktuální čas (ať jej nemusíte následně dopočítávat z délky záznamu). Skutečnost, že vám nic neuteče je velmi komfortní a dnes se dá pořídit kvalitní diktafon za pár korun. Alternativně je možné užít chytrý telefon, ale technická kvalita a konstrukce diktafonů je pro naše užití vhodnější.

4. Nezatěžovat se inklinometry, drahými kompasy a další zbytečným příslušenstvím – pro naše užití stačí i ten zcela nejobyčejnější kompas či jiné zcela orientační určení základních směrů. LEO satelit krátce po AOS-u uslyšíte a směrujete ručně. Anténou budete stejně pohybovat pro určení vhodné polarizace a tak nevadí, pokud s ní budete pohybovat i v azimutu. Ovšem je nutné mít základní povědomost o tom v jakých směrech hledat satelit v okamžiku AOS, TCA a LOS tj. zjednodušeně: objevení se satelitu nad horizontem pozorovatele – AOS, okamžik maximální elevace satelitu – TCA a zmizení satelitu za horizontem pozorovatele – LOS.

5. Přijímat satelit na přijímači (VFO) A a vysílat na VFO B – většina ručních stanic má přijímač A citlivější a přijímač B jen jako užitečný doplněk.

6. Pro přijímač A je třeba otevřít SQL – v opačném případě neuslyšíte nic či uslyšíte pozdě či špatně. Pokud vaše rádio umožňuje plný duplex (např. TH-D72) tak není zcela od věci nechat otevřený SQL i na přijímači B (slyšíte blízké stanice).

7. Zaměřit se na zřetelné stanice a počkat na okamžik klidu – Jedná se o FM a pokud vysílá více operátorů najednou, tak zpravidla nikdo nevyhraje. Zejména během víkendových přeletů bývá na satelitu plno. Minimálně pro začátek nezačínat výzvou, ale počkat si na silnou stanici (alespoň do doby získání zdravé „sebedůvěry“). Nezatěžujte se konfigurací ručního TRXu pro „nahození“ převaděče, to za vás typicky udělá nějaká lépe vybavená stabilní stanice. V tomto ohledu má QTH v srdci Evropy mírnou výhodu.

8. Držte úroveň kabeláže a připojených zařízení na nezbytném minimu – není nic horšího, než se zamotat do vlastních kabelů. Obdobně to platí pro headset/hands-free, baterky, záznamníky. Headset je komfortní, ale pokud si dáte nahlas rádio, tak to bude pro začátek také dostatečné a nemusíte řešit, co je a co jíž není na záznamu v diktafonu. Externí zdroje elektrické energie jsou super do doby, kdy v zápalu směrování a právě probíhajícího QSO uděláte krok vpřed a tím se odpojíte od na zemi ležícího akumulátoru (vlastní zkušenost). Diskomfort mnoha kabelů je pro zdárný průběh QSO alespoň v mém případě zcela fatální a člověk je pak spíše otráven než spokojen.

9. Po úspěšném QSO se na chvilku odmlčte a nechte někoho dalšího udělat si radost/QSO (časová okna jsou omezena a nejste tam sami)

10. Nenechte se otrávit – každému se občas stane, že neslyší nic, či je naopak satelit zcela zahlcen voláním ostatních.

Základní vybavení vhodné pro realizaci QSO přes satelit ručním FM transceiverem:

• Prakticky libovolný ruční transceiver schopný split-band provozu na 2m a 70cm (jsou operátoři, kteří užívají stanici s jedním VFO a mezi příjmem a vysíláním volí prostřednictvím pamětí či přepínáním pásem, ale to již není KISS z pohledu provozu a ke komfortu to má opravdu daleko). Vhodné je nastavit si transceiver pro konkrétní satelit v klidu domova. Např. pro SO-50 nastavit VFO A na 436.795 MHz a VFO B na 145.850 s PL tónem 67.0 Hz. Zároveň si nastavte krok pro VFO A na co nejmenší (typicky pro ruční transceiver 5 kHz). Postupně jak bude satelit přecházet, tak laďte VFO A od 436.800 (AOS) přes 436.795 (TCA) po 436.790 (LOS). Pro vysílání si nezapomeňte přeskočit na VFO B.
• Menší směrová dvoupásmová anténa – např. log-periodická anténa či kombinovaná Yagi-Uda s duplexerem.
• Diktafon – stačí jakýkoliv jednoduchý digitální diktafon za pár korun, který necháte zapnutý na krku či v kapse.
• Informace o pozici a čase AOS, TCA, LOS vašeho satelitu (z internetu či z volně dostupných programů pro PC jako Orbitron, SatPC32 nebo programů pro váš chytrý telefon).

Po několika úspěšných FM spojeních může být dalším krokem pořízení full-duplex stanice pracující s lineárními transpondéry. Což už je ovšem vyšší investice a zároveň není tak úplně “handheld”. Alternativou k zjednodušeně oněm dražším zařízením určeným pro satelitní provoz může být i dovybavení oblíbené QRP stanice Yaesu FT-817 něčím, co bude ve spolupráci s počítačem následně bezpečným způsobem simulovat práci takového full-duplex zařízení v satelitním módu pro SSB provoz (viz níže vložené video).

Cest k úspěchu je samozřejmě více a tento můj vstup berte jako vstup satelitního začátečníka pro ostatní začátečníky. Hodně úspěchů při testech a na slyšenou via kosmický převaděč.

Jan OK1JK – 2014